V rámci přeshraničního projektu byla po provedení revitalizace parku v Tworkowě a opravě historických památek v šilheřovickém parku zřízena naučná stezka Johanna Friedricha von Eichendorffa. Tato stezka sestává ze dvou částí – jedna je umístěna v areálu Tworkowského zámku, kde Johann Friedrich strávil dětství a je i pochován a druhá část je v parku šilheřovickém, který Johann Friedrich založil a vystavěl tam i zámek. Na stezce jsou umístěny informační tabule o historii obou obcí, o flóře i fauně obou parků včetně informace o zvláště chráněném území v parku šilheřovickém a také o významném členu rodu Eichendorffů Josephovi, který je považován za nejvýznamnějšího básníka Slezska. Stezka je vedena jak exponovanými částmi parku, kde má návštěvník možnost zhlédnout zámek i další objekty vystavěné v parku včetně opravené kašny, tak i jeho okrajem, který tvoří odclonění parku od vnější krajiny a skýtá příležitost k poznání přirozeného vývoje dřevin. U typických druhů dřevin i u zvláštností, které se v parku vyskytují, jsou pro informovanost turistů umístěny tabulky s názvy dřevin. V Tworkovské části stezky pak má návštěvník navíc možnost využít doplňkové elementy pro volnočasové aktivity a rekreaci včetně Kneippovy vodoléčebné procedury.
nadmořská výška: | od 211 do 241 m. n/m. |
průměrná roční teplota: | 8,6°C |
rozloha parku: | 98ha |
počet evidivaných stromů: | přes 5 000 |
kosterní dřeviny: | duby a lípy |
Eichendorffové byl původem starobylý bavorský rytířský rod připomínaný již od 11. století. V průběhu třicetileté války se jeden z důstojníků Valdštejnova vojska, Jakub svobodný pán Eichendorff, v roce 1626 oženil s Marií Sendivojovou, která po svém otci Michalu Sendivojovi ze Skorska zdědila panství Kravaře ve Slezsku. Eichendorffové se tak dostávají do Slezska a stávají se vlastníky jednoho z nejhodnotnějších panství. Po Jakubově smrti v roce 1667 Kravaře zdědil jeho synovec Hartwig Erdmann Eichendorff, který již předtím v roce 1654 získal sňatkem manský statek Sedlnice.
Šilheřovický park nevyniká množstvím exotických druhů dřevin. Jeho nejvýznamnější hodnotou je nádherná kompozice s dalekými průhledy, rozlehlými travnatými plochami, četnými jezírky a sochařskou výzdobou. Mezi více než 4 000 evidovanými stromy však nalezneme nejen překrásné staleté exempláře dubu letního (Quercus robur), lípy srdčité (Tilia cordata) a buku lesního (Fagus sylvatica), které jsou kosternímu dřevinami v parku, ale i tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) v prostoru pod Mléčnicí, borovice vejmutovky (Pinus strobus) ve východní části parku, jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), buk dřípený (Fagus sylvatica Lasciniata) poblíž Loveckého zámečku. U jižního křídla zámku roste mohutný Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), směrem k Loveckému zámečku pak vede alej devíti majestátních platanů javorolistých (Platanus acerifolia). Nad Neptunovou fontánou dominuje skupině listnatých stromů jedle nádherná (Abies magnifica) a u severního křídla zámku roste jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba).
Zámecký park je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR jako kulturní památka. Současně je evropsky významnou lokalitou v rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 vzhledem k výskytu silně ohroženého brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita).
V období 2014-2020 byl v programu realizován projekt „Šilheřovice a Krzyźanowice místo odpočinku a aktivity“ (reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/15_003/0000279).
Vedoucí partner:
Tělovýchovná jednota Ostrava
Partner:
Gmina Krzyźanowice