Zámecký park v Šilheřovicích je evropsky významnou lokalitou výskytu Páchníka hnědého v soustavě Natura 2000 a vzhledem k jeho kritickému ohrožení je společně s přilehlými lipovými alejemi vyhlášen Zvláště chráněným územím.
Dospělý páchník je nápadný hnědý brouk, na štítu s podélnými vtisky, který dosahuje velikosti 24 – 30 mm. Objevují se od června s maximálním výskytem v červenci a srpnu. Jsou však velmi málo aktivní a neochotně létají, je tedy obtížné jejich přítomnost vůbec zaznamenat. Vajíčka snáší do drti v dutinách ve vykotlaných starých listnatých stromech. Má několikaletý vývoj, měkké, bělavé larvy stočené do tvaru písmene C, dosahují velikosti až 10 cm a žijí téměř výhradně v trouchu dutin. Lze je najít v různých vývojových stádiích v relativně velkém množství pohromadě.
Páchník hnědý se živí mrtvým dřevem, potravou larev je přiměřeně vlhký, převážně tzv. červený trouch. V České republice je páchník hnědý zařazený mezi silně ohrožené druhy a je uveden v národním červeném seznamu bezobratlých živočichů jako kriticky ohrožený. Druh je ohrožen převažujícím způsobem lesního hospodaření, kácením starých stromů, odvozem ležící dřevní hmoty a používání insekticidů. V šilheřovickém parku je zaznamenáno 79 stromů potenciálně vhodných pro vývoj páchníka, v 10 stromech pak byl vývoj páchníka prokázán. V rámci zajištění ochrany druhu je omezeno kácení přestárlých listnatých stromů s vyvinutými dutinami včetně torz takových stromů. Pokud dojde k samovolnému rozlomení stromu nebo k jeho úhynu, je nezbytné nechat torzo kmene na místě, protože odumřelý strom poskytuje vhodné podmínky pro vývoj páchníka ještě několik let. Park musí být obhospodařován způsobem, který neohrožuje výskyt páchníka. Nejbližšími příbuznými páchníka jsou zlatohlávci (Cetonini) a nosorožčíci (Dynastini).
V období 2014-2020 byl v programu realizován projekt „Šilheřovice a Krzyźanowice místo odpočinku a aktivity“ (reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/15_003/0000279).
Vedoucí partner:
Tělovýchovná jednota Ostrava
Partner:
Gmina Krzyźanowice